|
| |
|
|
Resocializace odsouzených, jako přechod z penitenciární do postpenitenciární péče
Rohanová, Kateřina ; Remr, Jiří (vedoucí práce) ; Hejzlarová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá resocializací a sociálním začleňováním osob po výkonu trestu odnětí svobody a možnostmi pomoci ze systému penitenciární a postpenitenciární péče. Cílem práce bylo identifikovat potřeby osob při sociálním začleňování po výkonu trestu odnětí svobody, identifikované potřeby dále reflektovat s možnostmi systému penitenciární a postpenitenciární péče a na základě reflexe nabídnout možnosti optimalizace aktuálního systému. Praktickou část práce představoval kvalitativní výzkum, data byla sbírána pomocí patnácti polostrukturovaných rozhovorů s respondenty z řad žen odsouzených k výkonu trestu odnětí svobody a pracovníků penitenciární a postpenitenciární péče. Pro analýzu dat byla zvolena metoda tematické analýzy využívající otevřené kódování. Pomocí metody posuzování potřeb byly identifikovány konkrétní potřeby v šesti stanovených dimenzích sociálního začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. V diplomové práci se podařilo identifikovat potřeby osob při začleňování po výkonu trestu odnětí svobody. Pro začlenění se jako klíčové ukázaly zejména potřeby v dimenzích finančního zajištění a zaměstnání, bydlení a interakce a rodinných vztahů. Pro naplňování potřeb napříč dimenzemi se jako nejvýznamnější ukázala potřeba disponovat sociálním zázemím. Ze zjištění práce vyplývá, že systém...
|
|
|
Sociální dilemata resocializace podmíněně propuštěných osob
LIDOVÁ, Štěpánka
Práce se zabývá dilematickými situacemi, které řeší podmíněně propuštění jedinci. Primárně je cílena na získávání a udržení zaměstnání a s tím vzniklé dilematické situace. První část se věnuje teoretickému popsání procesu znovuzačlenění vězňů, faktoru práce ve věznici a činností Probační a mediační služby během podmíněného propuštění. Další část práce se zaměřuje na zaměstnávání, nástroje znovuzačleňování a dilematické situace u podmíněně propuštěných vězňů. Za účelem popsání dilematických situací, které cílová skupina zažívá během získávání práce byly v rámci sondáže pomocí polostrukturovaných rozhovorů tyto provedeny u vzorku tří informantů. Díky tomu vzniklo několik hlavních dilematických situací. Citace z rozhovorů s informanty jsou v rámci práce reflektovány poznatky z odborné literatury zabývající se problematikou zaměstnávání lidí po výkonu trestu odnětí svobody. V minulosti již mnoho prací popsalo dilemata a dilematické situace, se kterými může přijít do styku probační úředník, či jiný pracovník, zabývající se podmíněným propuštěním. Tato práce má však za cíl poukázat zejména na dilemata, která řeší konkrétně podmíněně propuštění.
|
|
|
Potřeby klientů adiktologických ambulantních služeb po výstupu z vězení z pohledu poskytovatelů
Režná, Adéla ; Fidesová, Hana (vedoucí práce) ; Svěcená, Kateřina (oponent)
Východiska: S rozvojem adiktologických služeb ve vězení vyvstává také otázka péče postpenitenciární, jež usiluje o sociální reintegraci jedince vystupujícího z VTOS. Pro tyto klienty je v mnoha případech obtížné v životě na svobodě obstát. Společnost není schopna efektivně reagovat na komplexní potřeby těchto osob; klienti na svobodě mnohdy v důsledku neuspokojených potřeb selhávají, navracejí se k užívání návykových látek a páchání trestné činnosti. V této souvislosti je třeba se potřebám klientů po výstupu z vězení blíže věnovat. Cíl: Cílem této práce bylo zmapovat potřeby klientů, jež využívají specializovaných adiktologických služeb po výstupu z vězení, z pohledu poskytovatelů těchto služeb. Práce se snaží především upozornit na problematiku reintegrace osob po návratu z vězení v kontextu adiktologické péče. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jaké jsou potřeby klientů v období po výstupu z vězení? Nakolik poskytované služby odpovídají potřebám klientů? Jaké faktory po výstupu z vězení limitují možnosti naplňování potřeb klientů? Metody: Výzkumný vzorek tvořil 6 zástupců jednotlivých ambulantních adiktologických služeb postpenitenciární péče, do něhož byli záměrně vybírání vedoucí služeb či pracovníci s dlouhodobou zkušeností s touto cílovou skupinou. Sběr dat proběhl za využití...
|
|
|
Postpenitenciární péče v ČR: Využití koučovacího rozhovoru
Selmbacherová, Tereza ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Podaná, Zuzana (oponent)
Diplomová práce představuje postpenitenciární péči a její základní vymezení. Dále se věnuje využití koučovacích přístupů v postpenitenciární péči. Hlavním cílem diplomové práce je navrhnout a otestovat vhodnost a efektivitu využití koučovacích přístupů ve vedení postpenitenciárních rozhovorů. Zavedení koučovacích přístupů jsem testovala na klientech vycházejících z vězení s výstupem do Prahy v období od 1. 7. 2010 do 24. 5. 2011. Hlavním zjištěním výzkumné sondy byl fakt vhodnosti využívání variabilní role. Definovala jsem tři základní a dvě hraniční role, skrze něž lze ke klientovi přistupovat. Za základní přístupové role ke klientům lze označit roli kouče, etopeda a sociálního pracovníka. Hraniční role lze označit jako role přechodové mezi rolemi základními. Prostřednictvím role, která vychází z aktuální potřeby klienta, pomáhá tento variabilní přístup klientům v osamostatnění. Tato diplomová práce může posloužit jako vstup do problematiky postpenitenciárního zacházení. Dále seznamuje s možností, jak přístup poskytovatele postpenitenciární péče obohatit o další možné přístupy ke klientům.
|
|
|
Možnosti a meze postpenitenciární péče v ambulantních službách pro uživatele drog
Malinská, Dita ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Šejvl, Jaroslav (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám postpenitenciární péčí v ambulantních službách pro uživatele drog. Cílem této práce bylo zmapovat, z jakých důvodů klienti zařízení, ve kterém studie probíhala, vyhledali a jakých služeb následně v tomto programu využili, případně zda jim zde některé služby chyběly. Dále jsem zjišťovala, jaké mohly být důvody předčasného odchodu respondentů z uvedených služeb. Pro tyto účely jsem zvolila kvalitativní studii - šest případových studií klientů, kteří služeb postpenitenciární péče ve vybraném zařízení využili. Výzkum jsem provedla v jedné organizaci - v ambulantním centru pro uživatele drog. S klienty jsem byla v kontaktu po celou dobu jejich docházení do služeb. Pro potřeby kvalitativního výzkumu jsem při zpracování dat využila složek klientů - záznamy z konzultací, které s klienty probíhaly a dále všechny dokumenty, které byly pro studii významné. Všichni respondenti byli do zařízení odesláni pracovníky Probační a mediační služby ČR. Čtyři ze šesti klientů dokončili program řádně, po naplnění kontraktu. U dvou klientů došlo k předčasnému odchodu ze služeb. Vzhledem k velikosti výzkumného vzorku nelze zjištěné informace zobecňovat, lze však konstatovat, že při poskytování postpenitenciární péče je velmi důležité zmapovat situaci klienta, individuálně přistupovat k...
|
|
|
Vazební zajištění obviněné osoby
MAŘÍKOVÁ, Miroslava
Diplomová práce je zaměřena na vazební zajištění obviněné osoby. Institut vazby je shledáván jako omezení osoby a jeho osobní svobody a je chápán jako jeden z druhů zajišťovacích prostředků. Podstatou je dodržovat zákonem nastavené podmínky a základní zásady trestního řízení, aby nedocházelo k nadužívání či zneužití vazby. Cílem této diplomové práce je analýza právního rámce vazebního zajištění, základní charakteristika vazby, její důvody, opatření kterými lze vazbu nahradit a zmapovat roli sociálního pracovníka v této oblasti. Jedná se o souhrnný přehled právní úpravy týkající se vazby. Práce je rozdělena do dvanácti kapitol. První kapitola se týká samotného zajištění osob před výkonem vazby a druhá kapitola obsahuje základní charakteristiku vazby a její právní zakotvení. Třetí kapitola pojednává o vazebních podmínkách, důvodech a jejím trvání. Čtvrtá kapitola pojednává o délce trvání vazby a o dalších právně stanovených lhůtách. Pátá kapitola se zaměřuje na rozhodování o vazbě v řízení před soudem a v přípravném řízení, a to v rámci pravomoci určitých orgánů. Šestá kapitola se týká samotného výkonu vazby, včetně místa výkonu a personálnímu úseku. V sedmé kapitole jsou vymezeny opatření, kterými lze vazbu nahradit. V osmé kapitole je proveden rozbor vazby ve věcech mladistvých a jsou zde uvedeny i hlavní odlišnosti od dospělých obviněných. Devátá a desátá kapitola uvádí psychosociální dopady vazby, sociální práci s osobami ve výkonu vazby a role sociálního pracovníka v této oblasti. Poslední kapitola je ve zkratce zaměřena na porovnání vazby a trestu. Diplomová práce vychází primárně z judikatury, právních předpisů - a to zejména ze zákona č. 141/1961 sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), literatury s komentáři, odborných článků a internetových zdrojů.
|
|
|
Aktuální otázky postpenitenciární péče
Prixová, Veronika ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se zabývá současnou právní úpravou postpenitenciární péče. Je rozdělena do šesti tematických okruhů. Úvodní kapitola práce vymezuje pojem penitenciární a postpenitenciární péče a pojem resocializace. Druhou kapitolu uvozuje rozbor právní úpravy penitenciárního zacházení, včetně aktivit OSN a Rady Evropy v této oblasti. Pozornost je věnována také novému způsobu diferenciace odsouzených ve výkonu trestu. Následuje popis právní úpravy programů zacházení s pachateli ve výkonu trestu odnětí svobody, včetně výčtu jejich standardizovaných forem. O jednotlivých aktivitách programu zacházení je pojednáno s důrazem na aktivity pracovní a vzdělávací. Poslední podkapitola se věnuje popisu průběhu propuštění z výkonu trestu. Těžiště práce spočívá ve třetí a čtvrté kapitole, které se zabývají postpenitenciární péči a problémy propuštěných. První podkapitola se soustřeďuje na vývoji péče o propuštěné z výkonu trestu na českém území od pádu rakousko-uherské monarchie dodnes. Druhá podkapitola rozebírá současnou podobu poskytování postpenitenciární péče formou sociálních služeb a pomoci v hmotné nouzi. Struktuře poskytovatelů včetně detailního rozboru aktivit nejvýraznější české nestátní neziskové organizace RUBIKON Centrum je věnována podkapitola třetí. Čtvrtá kapitola popisuje problémy, kterým...
|
|
|
Resocializace odsouzených ve výkonu trestu odnětí svobody i po jeho výkonu
Prasková, Lenka ; Vanduchová, Marie (vedoucí práce) ; Jelínek, Jiří (oponent)
Účelem trestu odnětí svobody je mimo ochrany společnosti také výchova pachatele k řádnému životu na svobodě a jeho resocializace. Je účelné využít pobyt odsouzeného ve vězení k pozitivnímu působení na něj. Mimo to má ale výkon trestu v kriminogenním umělém prostředí pro odsouzeného další důsledky. Dochází k narušení pozitivních sociálních vazeb, sociální stigmatizaci, prizonizaci, rozvoji pasivity vězňů, narůstání zadluženosti a mnoho dalšího. Tato negativa pak ústí v otázku, zda je možné dosáhnout nápravy pachatele, jeho úspěšné resocializace. Tato diplomová práce se zabývá možnostmi resocializace osob ve výkonu trestu odnětí svobody a po jeho výkonu. V textu je věnována pozornost jednotlivým aktivitám v rámci programů zacházení, zejména pak pracovním a vzdělávacím, které představují silný resocializační prostředek ve výkonu trestu odnětí svobody, přesto však patří mezi nejproblémovější oblasti penitenciární péče. Práce v další části seznamuje čtenáře se současným nastavením postpenitenciární péče poskytované jak subjekty státními, se zaměřením především na sociální kurátory, tak nevládními neziskovými organizacemi. Jejím cílem je uvedení do problematiky komplikovaného přechodu propuštěných vězňů do občanského života, jejich opětovná reintegrace je složitým, komplexním procesem s řadou překážek,...
|
|
|
Sociální stabilizace klientů s uloženým probačním dohledem
Podzimková, Marie ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Burešová, Karolína (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na způsoby sociálně pedagogické práce probační a mediační služby a jejích pracovníků vůči klientům s uloženým probačním dohledem a na možnosti rozvoje a podpory jejich zdravého sociálního fungování. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části jsou nejprve charakterizovány základní pojmy a termíny, následně je popsána cílová skupina klientů podmíněně propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, kterým byl současně uložen dohled probačního úředníka. Práce vnímá uvěznění jako náročnou životní situaci, zabývá se vlivem penitenciárního prostředí na osobnost odsouzeného ve vztahu k jeho dalšímu vývoji. V další části jsou charakterizovány konkrétní činnosti pracovníků probační a mediační služby realizované vůči klientům cílové skupiny. Diplomová práce se zaměřuje na sociálně pedagogické působení probačních úředníků, ale také sociálních kurátorů, případně dalších organizací sociální prevence a jejich vlivem na sociální stabilizaci jedinců spadajících do cílové skupiny. Pojem sociální stabilizace je zde konkretizován a vztažen k jednotlivým oblastem, které by měly být v rámci zkušební doby realizovány. Praktická část ukazuje na vybraných kazuistikách klientů cílové skupiny míru jejich sociální stabilizace v průběhu stanovené zkušební doby. KLÍČOVÁ...
|
host ::
RSS.